adO/Aptive

AdO/Aptive podněcuje kritické myšlení, možnou akci, komunikaci a rozdílnost adoptováním technik k situování adaptivních procesů. Původně byli založeni jako čtenářská skupina v roce 2019 a vyvinuli si fluidní identitu se současnými hlavními členy Janinou Weißengruber a Danielem Hüttlerem. Krom pravidelné čtenářské skupiny scházející se ve škole ve Vídni (https://www.weloveschool.org/) nebo online organizují take konferenci rA/Upture (v říjnu 2020 na nadaLokal ve Vídni a v květnu 2021 na OFF-Biennial Budapešť), pracují na kolektivních publikacích a dalších uměleckých projektech na křižovatce mezi experimentací, spekulací a kritikou.

ajCarruthers

ajCarruthers (též A.J. Carruthers) je původem australský experimentální básník, literární kritik a docent na Nankingské univerzitě. Mezi jeho knihy patří AXIS Kniha první: Areal, AXIS Kniha druhá (Vagabond 2014; 2019) a Pozorování osnovy: Zápisové experimenty v severoamerických dlouhých básních (Palgrave 2017). V současnosti pracuje na druhé a možná delší verzi Consonaty, zvukové básně, která byla poprvé zaznamenána jako celek v roce 2019 pro Cordite Poetry Review a je dostupná zde: 

http://cordite.org.au/chapbooks-features/sound/consonata/ 

Audrey Szasz

Audrey Szasz (též známá jako Zutka) je v Londýně sídlící spisovatelka, performerka a zvuková designérka s kořeny ve střední Evropě. Její experimentální narativy kombinují vitální prózu s exotickou obrazností a děsivou satirou. Je popisována střídavě jako “postmoderní dědička nesourodých románů Anny Kavan, anebo ještě spíše Ann Quin“ a “úchylný génius surreálné a perverzní obrazohry”.

Autopoetik

Autopoetik je projekt Martina Lauera zabývající se tvorbou artificiálních či utopických zvukových krajin, které postupně nabývají svých obrysů ve víru improvizačních reakcí na terénní nahrávky a ostatní zvukové podněty. V tomto procesu konkrétní zvuky vystupují z pozadí a zaujímají roli aktivních spolutvůrců právě se formující zvukové krajiny, přičemž jejich textury splývají či kolidují s dynamikou a energií, která prýští z takto náhodně stvořených spojů mezi zvukovými projevy přírody, člověka a jeho výtvorů. Autopoetik vystupuje často s VJkou Eli Anders a jeho druhé album EZY6266 inspirované zvuky proudových motorů letadel a letecké dopravy vyšlo v roce 2019 na značce Meteorismo.

Candice Wuehle

Candice Wuehle žije ve městě Lawrence v Kansasu. Je autorkou románu MONARCHA (Soft Skull, 2022) a také tří sbírek poezie. Získala doktorát z tvůrčího psaní na The University of Kansas, kde obdržela stipendium Chancellor’s Fellowship. Ve svých studiích se zaměřuje na vztah mezi traumatem, pamětí a okultismem.

Carrie Lorig

Carrie Lorig je autorkou The Pulp vs. The Throne (Artifice Books) a také několika sbírek včetně The Book of Repulsive Women, která byla vybrána Lily Hoang do soutěže Essay Press Chapbook Contest.

Je doktorandkou oboru školní psychologie na Georgijské státní univerzitě a zaměřuje se na trauma a péči trauma zohledňující.

Ella O’Keefe

Ella O’Keefe je básnířka a výzkumnice žijící v Melbourne v nepoddajných oblastech jazykových skupin Boon Wurrung a Woi Wurrung východních Kulinských národů. Její debutová sbírka Pomaleji byla vydána nakladatelstvím Cordite Books v lednu 2021. Její díla se objevila v australských i mezinárodních časopisech a antologiích.  V roce 2018 se stala spoluvýherkyní ocenění  Harold Tribe Poetry Award. Je bývalou producentkou Cordite Poetry Journal a své doktorandské studium dokončila na Deakin University roku 2019.

Gaia Ginevra Georgi

Gaia Ginevra Giorgi (1992, Italy) is a poet and performer. In 2016, she published her first poetry collection Sisifo (“Sisyphus”), and a year later, her second collection Manovre segrete (“Secret Manoeuvres”). In 2019, Giorgi created a performance Proprio come per le formule magiche (“Just Like the Magic Formulas”), which exceeds mere poetry lyrics by connecting the body, word, and machine. Also in 2019, she published Sylvia Plath. L’altare scuro del sole (“The Dark Altar of the Sun”), which is not only the poet’s biography, but also an insight into the time of Sylvia Plath's life and work. Giorgi's poetry has been translated into Spanish, Romanian, and Turkish.

Jake Goetz

Jake Goetz, básník a editor online magazínu Marrickville Pause, vyrostl na území Dharawal (jižní Sydney), ale strávil nějakou dobu v Evropě, Asii a Jižní i Severní Americe, a též žil v Meanjinu (Brisbane). Jeho první sbírka poezie, meditace s plynoucí vodou (Rabbit Poets Series, 2018), byla nominována na cenu Premiéra Queenslandu. V současnosti žije u ústí zatopeného údolí na území Gadigal (Středozápad Sydney), kde je doktorandem psaní/literatury Centra psaní a společenského výzkumu na Západní sydneyské univerzitě.

James Knight

James Knight je experimentální básník a umělec. Jeho vizuální poezie byla publikována v periodicích a antologiích, a byla vystavena v Poetry Café v Londýně a v online výstavních prostorech jako jsou Poem Atlas nebo Mellom Press.  Mezi jeho nejnovější publikace patří Stroj (Trickhouse Press), (dis/re)membered (Steel Incisors), Obřady & průchody (Saló Press) a Krvavý sen (Beir Bua Press). 

Jan Škrob

Jan Škrob se narodil roku 1988 v Československu v Praze. Napsal tři básnické sbírky: Pod dlažbou (2016), Reál (2018) a Země slunce (2021). Za svou debutovou sbírku byl v roce 2017 nominován na ocenění Magnesia Litera Czech v kategorii Objev roku. Roku 2018 obdržel Škrob Drážďanskou cenu lyriky a v roce 2019 byl nominován na Cenu Jiřího Ortena udělovanou za nejlepší českou knihu spisovatele mladšího třiceti let. Jeho poezie se pohybuje v průsečících osobního a politického, fikce a skutečnosti.

Jo Blin

Jo Blin je rozlícená imigrantka a multimediální umělkyně momentálně žijící v Praze, kde mimo jiné spoluzaložila prostor Obejvák.

Často se ztrácí v preapokalyptických vizích, její experimenty, obrazy a slova se vláčí od sveřepých prhlášení ke zbytečným protestům, a vytváří portréty, které tuto bezmoc vyjadřují. Ale nebojte, je v pohodě.

Johannes Göransson

Johannes Göransson je autorem osmi knih - nejnovějšími z nichž jsou POEZIE PROTI VŠEM a Transgresivní cirkulace: Eseje o překladu - a překladatelem mnoha dalších, včetně knih od Aase Berg, Ann Jäderlund a Evy Kristiny Olsson. Též je editorem Action Books a učí na Notredamské univerzitě. 

KAJET (Petre Mogoș a Laura Naum)

Petre Mogoș a Laura Naum jsou editory Kajetu, bukurešťského časopisu, který navrhuje internacionalistické chápání východní Evropy. Ve snaze dekolonizovat představivost a myšlení této oblasti se jejich dílo potýká komplikovanými vztahy mezi východem a západem, periferií a centrem, a též mezi odkazem minulosti s možnostmi budoucnosti. Kajet chce vyzývat stereotypy, posouvat perspektivy a zaznamenat prožité zážitky skrze zdůrazňování role paralelních světů a praktik, které jsou prožívány najednou ale v rozdílných rychlostech a odporujících si rytmech.

@kajetjournal @dispozitivbooks @cameraarhiva

Karolina Zapal

Karolina Zapal je potulnou básnířkou, esejistkou, překladatelkou a autorkou dvou knih: Zápisky k polo-narození (Inside the Castle, 2019) a Polalka (Spuyten Duyvil, 2018). Jakožto imigrantka a aktivistická spisovatelka často píše o svém rodném Polsku, jazycích, hranicích a ženských právech. Její díla se objevila v mnoha literárních časopisech. V letech 2015 - 2017 působila jako stážistka v rámci Anselm Hollo Graduate Fellowship na univerzitě Naropa. V současné době pracuje na Westfieldské státní univerzitě.
 

Louis Armand

Louis Armand je pražský spisovatel, teoretik a umělec. Jeho romány zahrnují mimojiné Vampyr (2020), GlassHouse (2018), The Combinations (2016) Abacus (2015). Jeho novelu Breakfast at Midnight vydalo v roce 2013 v českém překladu nakladatelství Argo jako Snídaně o půlnoci. Mezi jeho teoretické práce patří Videology (2015), Solicitations (2013), Event States (2007), mimo jiné. Navíc je autorem jedenácti sbírek poezie —nejnověji Monument (s Johnem Kinsellou, 2020), East Broadway Rundown (2015) a další. Dříve byl redaktorem magazínu VLAK a v současnosti vede Centrum pro kritickou a kulturní teorii na FF UK v Praze.

 

Official website

Megan Gette

Megan Gette je autorka Většinového útesu (Inside the Castle, 2020) a několika kratších sbírek. V současnosti je též doktorandkou v oboru antropologie na Texaské univerzitě v Austinu.

Michael Rowland

Michael John Rowland je členem pražského Zvlášť Collective a Obejvák Project Space. Společně s Chantelle Goldthwaite je spoluzakladatelem Alt*Art Society, mezinárodního projektu, který podporuje mezinárodní kolaborativní projekty. Je tako spolu-kurátorem online instalace Isolation Collection.

Muanis Sinanović

Muanis Sinanović (1989) je slovinský básník a esejista. Publikoval čtyři sbírky poezie a jednu sbírku prozaických esejí. Jeho díla byla přeložena do několika jazyků a zahrnuta v domácích i mezinárodních antologiích. V roce 2020 vyšel výběr z jeho básní v Srbsku. Je držitelem dvou národních cen.

Pascalle Burton

Pascalle Burton sídlí v australském Meanjin/Brisbane. Je experimentální básnířkou, umělkyní a performerkou se zájmem o konceptuální umění a kulturní teorii. Její sbírka O autoru, který je mrtvý vyšla v nakladatelství Cordite Books a v roce 2019 získala nominaci na Cenu Mary Gilmore.

Pascalle také hraje v kapele The Stress of Leisure.

Ráhel Anna Molnár

Ráhel Anna Molnár (1992) je spisovatelka, umělkyně a editorka. Angažuje se v samoorganizovaných DIY kulturních scénách středovýchodní Evropy a Balkánu. Buduje různé platformy určené k výzkumu a možnosti vyjádření se pro regiony, lidi a nápady stojící na periferii. Ve své umělecké tvorbě se primárně zaměřuje na práci s textem a (in-situ) instalacemi. Její projekty jsou smyslným zkoumáním pokladů, které nachází za nehty, často ovlivněných blízkou spoluprací s vizuálními a zvukovými umělci. 

Rebecca Jessen

Rebecca Jessen je nadčasový boi. plátěný taťka. náhodný stydlivý básník. spící tělo které si pamatuje touhu. stezka komety. tělo které je mostem. pomatený puberťák. nedokončená seznamová báseň. lesbička, ale… Její debutová sbírka poezie Zeptej se mě na budoucnost (UQP, 2020) byla nedávno nominována na literární cenu Premiéra Victorie za poezii, cenu Kennetha Slessora za poezii, a cenu Anne Elder.

Sandra Paslawska

Sandra Paslawska je producentkou akcí a performerka žijící v Praze. V roce 2020 se připojila k performančnímu a poetickému kolektivu OBJECT:PARADISE jako režisérka performancí. Jejími oblíbenými nástroji vyjadřování jsou jazyk, pohyb, a videotvorba. Minulé jaro byly dva z jejích krátkých filmů vystaveny na výstavě „BODY“ v galerii ZEST Hall ve Velké Británii.

Srđan Srdić

Srđan Srdić se narodil roku 1977 v Srbsku ve městě Kikinda. Je autorem čtyř románů, dvou povídkových sbírek a knihy esejí. Obdržel tato literární ocenění: Ulaznica (2007), Laza Lazarević (2009), Biljana Jovanović (2012), Edo Budiša (2012) a stipendium od  Fondu Borislava Pekiće (2010). Knihy Srđana Srdiće byly přeloženy do mnoha jazyků, například do makedonštiny, kazaštiny nebo albánštiny. Srdić žije v Mikro-naselje, blízko Kikindy.

Syndicate

Syndicate je pražské hudební těleso proměnlivého složení prolínající ambient, world music, psy-jazz, terénní nahrávky, eklektroniku a post-rock do improvizovaných i komponovaných hudebních krajin pro filmy, kluby či básnické seance. V roce 2017 vydal Syndicate vlastním nákladem živé EP Dissolution, koláž fragmentů hudebně-básnických seancí Talk Like an Alien v bývalém klubu Solution v Krymské ulici.

Third Party Branch

Third Party Branch je ústav technických řešení pracující pod záštitou neblaze proslulého konglomerátu KSX. Fungují od roku 1980, a mezi minulé partnery se počítá Punctum, SDBS, Diffractions Collective, a Internet. Převážně řeší problémy, zapojují kábly, a vytváří sono-optické situace.

Tyko Say

Tyko Say je zakladatelem a režisérem poetiky a médií pražského performativního a poetického kolektivu OBJECT:PARADISE. Jeho dílo, kurátorské výběry, a performance obklopují koncept jazyka v čase a prostorově specifické happeningy. Jeho dřívější projekty zahrnují čtení etikety plechovky fazolí s černým kloboukem na hlavě, pláč za smíchu, když zrovna nebyl v hromadné dopravě, čtení svých práv před publikem, natáčení svého celovečerního filmu o mravencích v jeho koupelně (na VHS v domácím vězení) a propagování subjektivity slovníku.

Zsolt Miklósvölgyi

Zsolt Miklósvölgyi je kritik umění a editor z maďarského Budapeště. Je ko-šéfredaktorem berlínsko-budapešťského uměleckého kolektivu a vydavatelského projektu "Technologie und das Unheimliche" (T+U) a editorem esejního magazínu Café Bábel. Též je zakladatelem experimentálního kulinářského uměleckého kolektivu "Libatop Visionary Cuisine." Jeho současné (para)akademické, umělecké a kurátorské zájmy zahrnují post-digitální tisk, komparativní ethnofuturismusprostorové a geopolitické spekulace.